Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Odmítnout vše můžete zde.

banner

Úvod » Architektura » Sakrální stavby » Hrádek Štandl


        

Hrádek Štandl

img

 

Číslo produktu: Z-048
Výrobce: Z-art
Měřítko: 1:400
naše cena:
173,00 Kč (7,27 EUR) ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

 

Papírový model – vystřihovánka hrádek Štandl

Model představuje rekonstrukci středověké podoby opevněného hrádku Štandl.

 

  Autor: S. + Z. Čechalovi
  Měřítko: 1:200
  Text o předloze a návod: česky, anglicky
  Počet vystřihovacích stran: 4
  Rozměr strany: 210 x 297 mm
  Obtížnost: 3/5

 


 

Historie hrádku Štandl

   Tento model je pokusem o historickou rekonstrukci středověké podoby opevněného hrádku Štandl, nacházejícího se v nadmořské výšce 349 metrů v okrese Frýdek-Místek, na kopci nad řekami Olešná a Ostravice. V dávných dobách se vedle tohoto hrádku nacházelo ještě tvrziště Lipina. Místo bylo obydleno již v dobách pravěkého mezolitu, kdy vyvýšené místo nabízelo nejen dobrý rozhled a tím i možnost pozorování pohybů zvěře a ochranu, ale také chránilo své obyvatele před záplavami.

   O historii hrádku máme jen kusé informace. Jeho základní kámen položil neznámý majitel okolo roku 1250. Funkcí hradu byla ochrana jantarové stezky a pohraniční řeky Ostravice – z jedné strany vedla stezka do Olomouce a dále do Uher, na druhé straně se nacházelo těšínské knížectví a stezka vedla do Krakova. Bohužel se nedochovaly žádné dokumenty, hovořící přímo o hrádku. Víme však, že toto místo bylo spjato s Arnoldem z Hückeswagenu (de Hugeswage) a jeho synem Frankem. Toto jsou jedni z možných zakladatelů stavby hradu, dle nálezu bronzového kování s erbem je však, pravděpodobnější, že jej na příkaz biskupa Bruna ze Šanenburku vystavěl rod Deblínů, zřejmě Artleb z Deblína, jehož vojsko na hrádku sídlilo. V roce 1256 biskup Bruno využil situace, kdy na sněmu v Opavě podepsali český král Přemysl Otakar II a polský kníže Vratislav Piastovec smlouvu, podle které se řeka Ostravice stala hranicí mezi Moravou a Horním Slezskem. Biskup argumentoval slabou ochranou těchto míst a poté, co skoupil Frankovo území, zahájil výstavbu pohraničních hrádků - kromě Štandlu to bylo v Bílé, Nové Vsi, Vratimově, Frýdku, Lískovci, Paskově, Řepišti a Ostravě. Existují dokumenty, podle nichž se v oblasti dnešního Frýdku vybíraly daně již od roku 1257.

   Na konci 13. století pokračuje v osidlování kraje rod Stangů, pocházející ze Saska. Biskupovi stoupenci se přestěhovali do bohatšího Brušperku a správu Štandlu přenechali Dětřichu Stangovi. Tento rod zřejmě započal i stavbu vedlejšího hrádku Lipina. Oba hrádky mohly sloužit jako zázemí a tábořiště kupeckým karavanám.

   Nemáme žádné informace o tom, co se na hrádku dělo na počátku 14. Století – v té době byl mnohem významnějším blízký hrad Hukvaldy. Dle archeologických nálezů zde došlo ke dvěma mohutným požárům a jelikož většina hradu byla postavena ze dřeva, byl zcela zničen. Po požáru zde byla postavena nová obytná věž, v roce 1327 se však území Těšínska dostalo do rukou krále Kazimíra a hranice byly částečně posunuty, území tedy nebylo třeba odtud hlídat. Funkci Štandlu převzal nový kamenný hrad ve Frýdku.

   Dnes se na Štandl dostanete buď po žluté turistické trase spojující Staříč s OLešnou, anebo pohodlněji po lesní cestě z Lysůvek. K tomuto místu se váže několik pověstí – například o propadlém hradě s truhlicemi zlata anebo o černé paní. Podle českého záhadologa Arnošta Vašíčka by se zde mohl nalézat hrom hunského válečníka Attily.

 

ARCHITEKTURA HRÁDKU

   Nalezen byl suterén obdélníkové chodby o rozměrech 4,6x5,8m s udusanou hliněnou podlahou. Po obvodu se dochovaly zbytky ohořelých trámových kulatin s tzv. dlaby, do kterých byly zasazeny rohové i středové sloupy. Stěna byla kamenná, vyskládaná nasucho nebo zpevněná jílem. Z vnější strany ji ještě chránily pravidelně uložené kameny. Stěna byla vysoká jen jedno patro a na ní byla postavena dřevěná roubená konstrukce. Trámy nebyly omazané hlínou, snad až na spáry. Dle nálezu velkého množství křídlových hřebíků víme, ž střechu pokrývaly šindele.

   Z nálezu je patrné, že zde stály dvě budovy - vedle hlavní věže pravděpodobně jedna menší, ve které byl vchod do tajné chodby. Kromě toho se zde ještě možná nacházely stáje, z nich se však nic nedochovalo. Tyto stavby byly chráněny vnitřní ochrannou hradbou, vystavenou z kamene a dřeva. Kolem ní byl uměle vyhlouben příkop, obklopený ještě vnějšími palisádovými hradbami.

Text: Simona Čechalová