Arcibiskupský zámek Kroměříž

Papírový model – vystřihovánka Arcibiskupského zámku Kroměříž.

Historie zámku v Kroměříži

   Arcibiskupský zámek v Kroměříži je jednou z nejvýznamnějších kulturních a historických památek na Moravě. Město Kroměříž je již od roku 1110 úzce spjato s olomouckými biskupy a arcibiskupy – tento rok koupil zdejší trhovou osadu biskup Jan II, v roce 1261 potom bylo toto místo povýšeno biskupem Brunem ze Schauenburgu na město. V této době také započala na místě dnešního zámku stavba gotického hradu a Kroměříž se také stala významným administrativním centrem. Později v letech 1496-1554, za episkopátu Stanislava Thurzy, byl hrad přestavěn na čtyřkřídlý goticko - renesanční zámek. Za švédského vpádu roku 1643 byl zámek vypleněn a poničen a pak nově vybudován v barokním stylu zásluhou Karla z Lichtensteinu-Castelcorna a architektů F. Lucchese a G.P. Tencally v letech 1666-1672 a poté 1686-1698. V roce 1752 zámek za velkého požáru města vyhořel, při obnově získal nové zakončení, římsy a střechy. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů, v roce 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra I.
Na konci druhé světové války ustupující Němci založili požár, který významně poničil věž zámku – ta byla opravena roku 1948. V době socialismu byl majetkem zámku stát, nyní je opět v rukou Arcibiskupství olomouckého. V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán do světového dědictví UNESCO.
   Mohutná dvoupatrová budova uzavírá vnitřní dvůr, v nárožích jsou bastionové rizality. Z budovy vyrůstá hranolová věž, v nejvyšší části oktagonální, s barokní bání. Významné jsou i interiéry zámku, z nichž vyniká Sněmovní sál s bohatou výzdobou – zejména nástropní malbou a 22 křišťálovými lustry. Tento sál sloužil také jako slavnostní jídelna a byl dějištěm již zmíněného Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů – z tohoto důvodu zde bylo vybudováno pódium. V roce 1900 byl sál elektrifikován. Dále se v zámku nachází Manský sál, kde se konaly sněmy a soudy, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami a dále je zde nádherná rokoková výzdoba. Za zmínku stojí i knihovna, jejíž současný vzhled pochází z druhé poloviny 18. století a kromě cca 40 000 svazků knih jsou zde umístěny i čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století. Dále Sala terrena – ta se nachází v přízemí zahradního křídla zámku a sloužila jako přechod ze zámku do Podzámecké zahrady. Skládá se ze tří velkých sálů a dvou umělých jeskyní po stranách a sloužila ke konání koncertů a dalších společenských událostí. Necennější zámeckou sbírkou je obrazárna, ve které se nacházejí významná díla světových mistrů, z nichž nejvzácnější je Tizianův Apollón a Marsyás – nejcennější obraz na území České republiky.
   Dalšími uměleckými skvosty jsou zahrady – Podzámecká a Květná, rovněž zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO. Všechny tyto objekty můžete navštívit a obdivovat nejen jejich krásu, ale i historickou a uměleckou hodnotu.