Hrad a zámek Frýdlant

Papírový model – vystřihovánka hradu a zámku Frýdlant.

Původní podoba hradu se do dnešních dnů nedochovala. Jeho jádrem byla mohutná kruhová věž s více jak 3 metry silnou zdí stojící na nejvyšším místě hradu. K ní se na SZ straně pojil palác, který byl ve 14. a 15. st. rozšířen a doplněn baštami, vstupní věží na jižní straně a věží s branou na severní straně. Za posledních Biberštejnů bylo opevnění zdokonaleno a rozšířeno tak, aby bylo chráněno i předhradí. Zásadní přestavbu v duchu renesance biberštejnského hradu zahájili Melichar a Kateřina Redernovi po r. 1582. Tuto proměnu měl na starost italský stavitel Marco Spazzio (někdy uváděn též jako Spazi). Jeho úkolem bylo dokončit Biberštejny započatou přeměnu gotického hradu ve šlechtické sídlo. Spazzio pokračoval přestavbou samotného hradu, kde na místě starého původního gotického paláce vystavěl novou budovu. V l. 1598-1602 postavil Spazzio naproti vchodu do tohoto „horního“ zámku (tj. hradu) novou kapli, přístupnou odtud krytou chodbou a navazující přímo na nově postavenou dvoupatrovou budovu „dolního“ nebo též „nového“ zámku. Do osy jeho průčelí umístil osmibokou schodišťovou věž s helmicí. Bohatá ornamentální a figurální sgrafitová výzdoba dovršila typicky renesanční ráz horního i dolního zámku. Uvedené přestavby vytvořily z bývalého hradu honosné zámecké sídlo, jehož funkce jako vojenské pevnosti značně ustoupila do pozadí.
Je zajímavé, že i když Valdštejn o Frýdlant velmi stál, tak jeho éra se stavebně na hradu prakticky neprojevila. Došlo jen k drobným opatřením, jako např. k prohloubení hradní studny a bylo opraveno opevnění. Snad to bylo i proto, že Valdštejn zde pobýval jen krátkodobě v letech 1627, 1628 a 1630.
Zato s Matyášem Gallasem je spojena vojensky nejpohnutější doba hradu. Po vpádu Sasů r. 1631 následovalo celkem pětinásobné obsazení hradu Švédy v letech 1634-49. A právě Švédové (paradoxně místo skutečného pána Matyáše Gallase, který byl neustále mimo své panství) se nejvíce postarali o další stavební úpravy komplexu, když v l. 1646-47 vybudovali před hlavní branou mohutný barbakán, zesílili opevnění pětibokými baštami a upravili hradní příkop. Tuto etapu stavebního vývoje dodnes připomíná nápis ve zdi barbakánu, který sem dal umístit její velitel Magnus Nortmann: „Pax bello potior, sequar trahentia fata“ (Mír je mocnější než válka, půjdu, kam mě osud povede).
Po Třicetileté válce Gallasové neměli peníze na nějaké stavební zásahy. Navíc v letech 1676 a 1684 postihly areál dva velké požáry. Až ve druhé polovině 18. st. dali provést Clam-Gallasové větší stavební úpravy. V r. 1767 bylo postaveno tzv. Kastelánské křídlo. Opraveny byly i fasády, jimž se dostalo barevného tónování. Ve vnitřním uspořádání se projevila změna v tom, že obytné prostory panstva byly soustředěny v zámku a hradní síně byly uvolněny pro zámecké sbírky.
Počátek 19. st. znamená začátek proměny Frýdlantu v duchu romantismu a zámecká fasáda dostala šedou barvu. Eduard Clam-Gallas pak zde provádí ve druhé polovině 19. st. řadu úprav ve stylu populárního historismu. Tak bylo v l. 1867-69 postaveno jednopatrové křídlo navazující na dolní zámek. Na staré pětiboké baště ze švédských dob byla postavena věžička se střílnami a cimbuřím, fasády zámku dostaly nové sgrafitové omítky a celkový novorenesanční vzhled byl doplněn o štíty a vikýře. Tyto úpravy z konce 19. st. vtiskly celému areálu podobu, kterou má v podstatě dodnes.
Současný majitel Národní památkový ústav prováděl ve druhé polovině 20. st. rozsáhlé restaurační zásahy, při nichž byla např. v dolním zámku odhalena a restaurována redernovská sgrafita a později i sgrafita na nádvoří hradu. Po r. 1995 byly opraveny střechy, v interiérech byla obnovena původní výmalba a do někdejší podoby byly instalovány také některé ze sbírek. 

Text: M. Konopka