Hrad Valečov

Papírový model – vystřihovánka hradu Valečov.

Sešit obsahuje dva modely – současnou podobu hradu a historickou rekonstrukci hradu

Valečov je zřícenina hradu, která se nachází na pískovcových skalách u vsi Boseň v okrese Mladá Boleslav.
Hrad byl založen v první polovině 14. století (první zmínka je z toku 1324) rodem pánů z Valečova. Prvními pány na hradě byli Bartoš zvaný starší a jeho syn Bartoš mladší. Rod Valečů byl velmi rozsáhlý a hrad byl obýván jeho mnohými příslušníky. Za husitských válek patřil hrad husitským hejtmanům Bernartovi a Bartošovi z Valečova, kteří se postavili na stranu Jana Žižky nejen svým postojem, ale i vojensky a před Valečovem zřídili plošinu pro zřízení zimoviště orebitského vojska. Roku 1439 byl hrad dobyt a vypálen Jindřichem z Vartenberka, který násilím odvezl vdovu Machnu a sirotky Vaňka a Břeňka do Děčína a donutil je vzdát se Valečova v jeho prospěch. Roku 1443 se ovšem hrad dostal zpět do rukou rodu z Valečova a byl v krátké době obnoven.

Od vymření pánů z Valečova hrad střídal majitele. Pravděpodobně posledními stálými obyvateli byli Kapouni ze Svojkova, poté již hrad nebyl obydlen a chátral. Některé jeho prostory však sloužily jako obydlí chudých obyvatel až do 20. století. V roce 1903 byl založen Klub českých turistů, který získal zříceninu hradu do své péče a postupně jej zajistil tak, aby lidé nemohli rozebírat zdivo pro svou potřebu a aby padající kamení nikoho neohrožovalo, později zřídil i betonový můstek a schodiště, zakonzervoval budovu paláce a vystavěl dřevěnou boudu pro průvodce. Po 2. světové válce zřícenina přechází do rukou Valečov TJ Spartak v Mnichově Hradišti, který se o něj ovšem nestaral. V roce 1994 zříceninu odkoupila obec Boseň, která zabezpečila průchody, schodiště a celkově jej zpřístupnila turistům.

Dispozice hradu využívá skalních útvarů a je velice členitá. Největší zajímavostí hradu jsou místnosti vysekané v pískovcových skalách – celkem jich je 57, z nichž nejméně 26 bylo obyvatelných. Jádro hradu tvořily tři řady skalních bloků – největší význam měla prostřední řada nesoucí palác – nejdůležitější obytnou i obrannou část hradu. V blocích je vytesáno množství světniček a prochází jimi přístup na horní plochu, typický pro skalní hrady. Starý palác byl před požárem zřejmě z větší části dřevěný. Tzv. Nový palác byl zděnou stavbou již před požárem roku 1439. Po požáru byl vystavěn jako stavba ledvinovitého půdorysu. První patro bylo vybaveno krbem a nejméně jedním prevétem. Celkem měl palác pět podlaží včetně podzemních místností. Předpokládá se, že v té době přibylo k hradu dolní (větší) mohutné opevněné podhradí, lemované kamennou hradbou s hospodářskými budovami. O stavbě budované pod stálým, nepřátelským tlakem, svědčí nejdříve vystavěná obvodová hradba paláců a do ní pak umístěné dělící příčky. Zdivo je provedeno jako lité maltové, to znamená, že líce zdí jsou zděny z lomového kamene a prostor mezi je vyplněn kamenem drobnějším, zalévaným maltou (v té době běžná technika).
Mezi bloky na severní straně nalézáme i skalní věž s několika světničkami. Obvod hradu na jižní straně vymezuje skalní žebro, v němž bylo opět vytesáno několik světniček. Zde bylo zřejmě přistavěno i několik hospodářských budov. Na východní straně byl do skály vysekaný příkop – tudy se zřejmě vycházelo do navazujícího rozsáhlého areálu, kde se nacházely provozní i obytné světničky a patrně i povrchové objekty. Toto místo mohlo poskytnout útočiště většímu množství lidí i v nepříznivých klimatických podmínkách a s největší pravděpodobností se jednalo o zimoviště husitských vojsk.

Valečov je jedním z českých nejkomplikovanějších a nejrozsáhlejších skalních hradů, jehož podoba byla ovlivněna umístěním na skalách. Jde o nejlépe dochovanou stavbu tohoto typu u nás.