Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.

Odmítnout vše můžete zde.

banner

Úvod »Architektura» Hrádek Štandl


        

Hrádek Štandl

img

 

Číslo produktu: Z-048
Výrobce: Z-art
Měřítko: 1:400
naše cena:
173,00 Kč (6,92 EUR) ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

 

Papírový model – vystřihovánka hrádek Štandl

Model představuje rekonstrukci středověké podoby opevněného hrádku Štandl.

 

  Autor: S. + Z. Čechalovi
  Měřítko: 1:200
  Text o předloze a návod: česky, anglicky
  Počet vystřihovacích stran: 4
  Rozměr strany: 210 x 297 mm
  Obtížnost: 3/5

 


 

Historie hrádku Štandl

   Tento model je pokusem o historickou rekonstrukci středověké podoby opevněného hrádku Štandl, nacházejícího se v nadmořské výšce 349 metrů v okrese Frýdek-Místek, na kopci nad řekami Olešná a Ostravice. V dávných dobách se vedle tohoto hrádku nacházelo ještě tvrziště Lipina. Místo bylo obydleno již v dobách pravěkého mezolitu, kdy vyvýšené místo nabízelo nejen dobrý rozhled a tím i možnost pozorování pohybů zvěře a ochranu, ale také chránilo své obyvatele před záplavami.

   O historii hrádku máme jen kusé informace. Jeho základní kámen položil neznámý majitel okolo roku 1250. Funkcí hradu byla ochrana jantarové stezky a pohraniční řeky Ostravice – z jedné strany vedla stezka do Olomouce a dále do Uher, na druhé straně se nacházelo těšínské knížectví a stezka vedla do Krakova. Bohužel se nedochovaly žádné dokumenty, hovořící přímo o hrádku. Víme však, že toto místo bylo spjato s Arnoldem z Hückeswagenu (de Hugeswage) a jeho synem Frankem. Toto jsou jedni z možných zakladatelů stavby hradu, dle nálezu bronzového kování s erbem je však, pravděpodobnější, že jej na příkaz biskupa Bruna ze Šanenburku vystavěl rod Deblínů, zřejmě Artleb z Deblína, jehož vojsko na hrádku sídlilo. V roce 1256 biskup Bruno využil situace, kdy na sněmu v Opavě podepsali český král Přemysl Otakar II a polský kníže Vratislav Piastovec smlouvu, podle které se řeka Ostravice stala hranicí mezi Moravou a Horním Slezskem. Biskup argumentoval slabou ochranou těchto míst a poté, co skoupil Frankovo území, zahájil výstavbu pohraničních hrádků - kromě Štandlu to bylo v Bílé, Nové Vsi, Vratimově, Frýdku, Lískovci, Paskově, Řepišti a Ostravě. Existují dokumenty, podle nichž se v oblasti dnešního Frýdku vybíraly daně již od roku 1257.

   Na konci 13. století pokračuje v osidlování kraje rod Stangů, pocházející ze Saska. Biskupovi stoupenci se přestěhovali do bohatšího Brušperku a správu Štandlu přenechali Dětřichu Stangovi. Tento rod zřejmě započal i stavbu vedlejšího hrádku Lipina. Oba hrádky mohly sloužit jako zázemí a tábořiště kupeckým karavanám.

   Nemáme žádné informace o tom, co se na hrádku dělo na počátku 14. Století – v té době byl mnohem významnějším blízký hrad Hukvaldy. Dle archeologických nálezů zde došlo ke dvěma mohutným požárům a jelikož většina hradu byla postavena ze dřeva, byl zcela zničen. Po požáru zde byla postavena nová obytná věž, v roce 1327 se však území Těšínska dostalo do rukou krále Kazimíra a hranice byly částečně posunuty, území tedy nebylo třeba odtud hlídat. Funkci Štandlu převzal nový kamenný hrad ve Frýdku.

   Dnes se na Štandl dostanete buď po žluté turistické trase spojující Staříč s OLešnou, anebo pohodlněji po lesní cestě z Lysůvek. K tomuto místu se váže několik pověstí – například o propadlém hradě s truhlicemi zlata anebo o černé paní. Podle českého záhadologa Arnošta Vašíčka by se zde mohl nalézat hrom hunského válečníka Attily.

 

ARCHITEKTURA HRÁDKU

   Nalezen byl suterén obdélníkové chodby o rozměrech 4,6x5,8m s udusanou hliněnou podlahou. Po obvodu se dochovaly zbytky ohořelých trámových kulatin s tzv. dlaby, do kterých byly zasazeny rohové i středové sloupy. Stěna byla kamenná, vyskládaná nasucho nebo zpevněná jílem. Z vnější strany ji ještě chránily pravidelně uložené kameny. Stěna byla vysoká jen jedno patro a na ní byla postavena dřevěná roubená konstrukce. Trámy nebyly omazané hlínou, snad až na spáry. Dle nálezu velkého množství křídlových hřebíků víme, ž střechu pokrývaly šindele.

   Z nálezu je patrné, že zde stály dvě budovy - vedle hlavní věže pravděpodobně jedna menší, ve které byl vchod do tajné chodby. Kromě toho se zde ještě možná nacházely stáje, z nich se však nic nedochovalo. Tyto stavby byly chráněny vnitřní ochrannou hradbou, vystavenou z kamene a dřeva. Kolem ní byl uměle vyhlouben příkop, obklopený ještě vnějšími palisádovými hradbami.

Text: Simona Čechalová