Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.
banner

Úvod »Architektura» Zámek Poláky


        

Zámek Poláky

img

 

Číslo produktu: Z-042
Výrobce: Z-art
Měřítko: 1:220
naše cena:
325,00 Kč (13,16 EUR) ( Nejsme plátci DPH )

 

Papírový model – vystřihovánka zámku Poláky.

 

  Autor: Z. Čechal
  Měřítko: 1:150
  Text o předloze a návod: česky
  Počet vystřihovacích stran: 9,5
  Rozměr strany: 210 x 297 mm
  Obtížnost: 4/5

 

 

Zámek Poláky

 

     Krajina kolem Poláků patří k nejstarším osídleným místům severozápadních Čech. V prehistorické době sem zasahovalo osídlení lidem kultury šňůrové. V období 7. – 5. století př. n l. se v oblasti kolem Poláků nacházelo rozsáhlé pohřebiště bylanské kultury. V době slovanské patřil zdejší kraj do Luckého knížectví, které se podle Kosmovy kroniky dělilo na 5 žup. Poláky patřily do župy kadaňské.

     Ve 12. století patřilo území Poláků cisterciáckému klášteru v bavorském městě Waldsassen. V místech dnešního zámeckého areálu cisterciáci založili jeden ze svých hospodářských dvorů, tzv. grangii. Dvůr byl velký, dobře organizovaný a patřily k němu stáje, sýpky i výroba zemědělských nástrojů.

     První písemná zmínka o vsi Poláky pochází z roku 1318, kdy náležela Vlkovi a Bavorovi, příslušníkům rytířského rodu Poláckých z Poláků. Ve 20. letech 16. století ves koupili Mašťovští z Kolovrat, kteří postavili na místě dnešního zámku tvrz. Ta se v písemných pramenech poprvé připomíná v roce 1546. Tehdy Bohuslav Mašťovský z Kolovrat prodal tvrz se dvorem, vsí Poláky a dalšími dvěma vesnicemi Janu Žďárskému ze Žďáru. Mezi další vlastníky Poláků patřili Hasištejnští z Lobkovic, Štampachové ze Štampachu a Šlikové. Během třicetileté války byla renesanční tvrz pobořena a zůstala ležet v troskách. V průběhu dalších let se pak majitelé statku nadále často střídali, například Strojetičtí ze Strojetic, hrabě Gustav Adolf z Warmsbachu nebo hrabata z Questenberku.

     V letech 1745 – 1815 Poláky vlastnila hrabata z Pergenu. Pravděpodobně někdy na konci 18. století nechali zříceniny tvrze zbourat a na jejich místě postavit nový pozdně barokní zámek. Při jeho stavbě však využili části základů bývalé tvrze a do novostavby zakomponovali také stará sklepení původní budovy. Nový patrový dvoukřídlý zámek, stojící v nároží hospodářského dvora, byl postaven podle plánů žateckého stavitele Vavřince Rodta.

    Roku 1815 zakoupili polácké panství Windischgrätzové a roku 1868 dolonobeřkovičtí Lobkovicové. Josef kníže z Lobkovic získal se statkem také čtyři dvory a 428 ha převážně zemědělské půdy. Lobkovicové Poláky drželi až do první pozemkové reformy po vzniku ČSR. V roce 1924 statek koupili manželé Rudolf a Anna Hrbáčkovi Hradčovští, kteří zámek v roce 1928 nechali přestavět v novobarokním stylu. Tehdy byla v sousedství zámku postavena také nová vila pro ředitele statku. Poměrně velkolepou novobarokní úpravu provedl stavitel Antonín Rimpl z Libědic. V té době patřilo k poláckému panství 705 ha půdy, z toho 450 ha polí a 255 ha lesů. K panství náležely statky Poláky, Hořenice, Dolany a Chotěnice. Posledním soukromým majitelem statku před znárodněním byl Adolf Kollmann.

   Po roce 1948 zámek získal do držení místní státní statek. V interiérech byly umístěny kanceláře, byty zaměstnanců a později i archiv. Poněkud překvapivě se po celá desetiletí zachovala vnější i vnitřní výzdoba zámku, soubor kachlových kamen a dalších doplňků. To se však změnilo po roce 1990, kdy byl zámek navrácen do vlastnictví potomkům původního majitele. Ti jej pak nabídli k prodeji a během 30 let se ve vlastnictví objektu vystřídala řada právnických osob. Na zámku víceméně neprobíhala ani minimální údržba, celý areál byl kompletně vyrabován a postupně se dostal do havarijního stavu. Teprve v roce 2020 zahájil nový majitel pan Miloš Dempír postupnou rekonstrukci celého zámeckého komplexu. Tento model vznikl díky spolupráci s panem Dempírem, který nám poskytl veškeré podklady – děkujeme!

     Zámek v Polákách dnes tvoří patrová budova se dvěma křídly svírajícími pravý úhel. Fasády vnějšího průčelí a válcovitého rizalitu v nádvoří jsou novobarokní, zbývající fasády nádvorních průčelí jsou původní barokní. Barokní a novobarokní prvky se mísí i v krovech. Na čelním průčelí v půlkruhovém oblouku hlavní římsy je umístěna bohatě zdobená kartuš s erbem manželů Hrbáčkových Hradčovských. Jejich erb je také v nadpraží hlavního vchodu do zámku. Uvnitř válcovitého rizalitu je vstupní hala a za ní tříramenné schodiště s balkónem na čtyřech sloupech s hlavicemi a arkádami. Přízemní prostory jsou završeny křížovými štukovými a valenými lunetovými klenbami. Patro je plochostropé a téměř ve všech pokojích je zachována štuková výzdoba stropů. Velmi dobře jsou dochovány také podlahy, v přízemí vesměs dlážděné, v patře parketové. Ve sklepeních jsou na několika místech patrné pozůstatky renesanční tvrze z první poloviny 16. století.

Text: Miloš Dempír