Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.
banner

Úvod »Architektura» Arcibiskupský zámek Kroměříž


        

Arcibiskupský zámek Kroměříž

img

 

Číslo produktu: Z-035
Výrobce: Z-art
Měřítko: 1:300
naše cena:
450,00 Kč (18,90 EUR) ( Nejsme plátci DPH )

do košíku:
  ks  

Papírový model – vystřihovánka Arcibiskupského zámku Kroměříž.

 

  Autor:  
  Měřítko: 1:300
  Text o předloze a návod: česky
  Počet vystřihovacích stran:  
  Rozměr strany: 210 x 297 mm
  Obtížnost: 4/5

 

 

Historie zámku v Kroměříži

 

   Arcibiskupský zámek v Kroměříži je jednou z nejvýznamnějších kulturních a historických památek na Moravě. Město Kroměříž je již od roku 1110 úzce spjato s olomouckými biskupy a arcibiskupy – tento rok koupil zdejší trhovou osadu biskup Jan II, v roce 1261 potom bylo toto místo povýšeno biskupem Brunem ze Schauenburgu na město. V této době také započala na místě dnešního zámku stavba gotického hradu a Kroměříž se také stala významným administrativním centrem. Později v letech 1496-1554, za episkopátu Stanislava Thurzy, byl hrad přestavěn na čtyřkřídlý goticko - renesanční zámek. Za švédského vpádu roku 1643 byl zámek vypleněn a poničen a pak nově vybudován v barokním stylu zásluhou Karla z Lichtensteinu-Castelcorna a architektů F. Lucchese a G.P. Tencally v letech 1666-1672 a poté 1686-1698. V roce 1752 zámek za velkého požáru města vyhořel, při obnově získal nové zakončení, římsy a střechy. V letech 1848-1849 se Arcibiskupský zámek stal dějištěm Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů, v roce 1885 se zde konala schůzka rakouského císaře Františka Josefa I. a ruského cara Alexandra I.
Na konci druhé světové války ustupující Němci založili požár, který významně poničil věž zámku – ta byla opravena roku 1948. V době socialismu byl majetkem zámku stát, nyní je opět v rukou Arcibiskupství olomouckého. V roce 1998 byl komplex zámku a zahrad zapsán do světového dědictví UNESCO.
   Mohutná dvoupatrová budova uzavírá vnitřní dvůr, v nárožích jsou bastionové rizality. Z budovy vyrůstá hranolová věž, v nejvyšší části oktagonální, s barokní bání. Významné jsou i interiéry zámku, z nichž vyniká Sněmovní sál s bohatou výzdobou – zejména nástropní malbou a 22 křišťálovými lustry. Tento sál sloužil také jako slavnostní jídelna a byl dějištěm již zmíněného Ústavodárného říšského sněmu rakouských národů – z tohoto důvodu zde bylo vybudováno pódium. V roce 1900 byl sál elektrifikován. Dále se v zámku nachází Manský sál, kde se konaly sněmy a soudy, což připomínají tři manské truhlice v interiéru. Stěny jsou obloženy umělým mramorem se zlacenými rokokovými řezbami a dále je zde nádherná rokoková výzdoba. Za zmínku stojí i knihovna, jejíž současný vzhled pochází z druhé poloviny 18. století a kromě cca 40 000 svazků knih jsou zde umístěny i čtyři velké glóby s hvězdnou a zemskou mapou ze 17. století. Dále Sala terrena – ta se nachází v přízemí zahradního křídla zámku a sloužila jako přechod ze zámku do Podzámecké zahrady. Skládá se ze tří velkých sálů a dvou umělých jeskyní po stranách a sloužila ke konání koncertů a dalších společenských událostí. Necennější zámeckou sbírkou je obrazárna, ve které se nacházejí významná díla světových mistrů, z nichž nejvzácnější je Tizianův Apollón a Marsyás – nejcennější obraz na území České republiky.
   Dalšími uměleckými skvosty jsou zahrady – Podzámecká a Květná, rovněž zapsány na seznamu Světového dědictví UNESCO. Všechny tyto objekty můžete navštívit a obdivovat nejen jejich krásu, ale i historickou a uměleckou hodnotu.