Pro základní funkčnost, zpříjemnění používání webu, analytické účely a v případě udělení souhlasu také pro účely cílení reklamy využíváme soubory cookies. Nastavení vlastních preferencí cookies můžete kdykoli upravit odkazem ve spodní části stránek.
banner

Úvod » Architektura » Hrady, zámky, tvrze » Hrad Krásna Hôrka


        

Hrad Krásna Hôrka

img

 

Číslo produktu: Z-040
Výrobce: Z-art
Měřítko: 1:150
naše cena:
352,00 Kč (13,73 EUR) ( Nejsme plátci DPH )

 

Papírový model – vystřihovánka hradu Krásna Hôrka.

 

  Autor: Zdeněk Čechal
  Měřítko: 1:300
  Text o předloze a návod: česky
  Počet vystřihovacích stran: 12
  Rozměr strany: 210 x 297 mm
  Obtížnost: 4/5

 

 

Historie hradu Krásna Hôrka

 

Východně od Rožňavy se na výrazné nezalesněné hoře, která dominuje Rožňavské kotlině, vypíná v nadmořské výšce 488 m hrad Krásna Hôrka, jehož počátky se datují již do 13. století, kdy král Béla IV. v r. 1243 daroval Filipovi a Detrikovi, synům Matúše z rodu Ákošů, rozsáhlé území zabírající západní část Slovenského krasu s Rožňavskou kotlinou a přilehlou oblastí Volovských vrchů. Ákošové v r. 1290 část majetku prodali Mariássyům, jenže pět Detrikových vnuků se v r. 1318 dohodlo na rozdělení zděděného majetku a platnost kupní smlouvy s Mariássy zpochybnili. Z toho vznikl soudní spor, ve kterém je v r. 1322 v zájmové sféře Detrikova vnuka Dominika zmiňován majetek Krásna Hôrka a o sedm let později i stejnojmenný hrad.

Spor s Mariássyi skončil v r. 1352 ve prospěch potomků vnuka Dominika. Ti se vzápětí pustili do přestavby hradu. Zvětšili opevněnou plochu okolo původní věže, přistavěli k ní obdélníkový palác a na nádvoří dali do skály vylámat studnu. Přibližně v takové podobě hrad přetrval do 16. století. Po tragické bitvě u Moháče v r. 1526 zřídil zde gemerský župan František Bubek tajnou mincovnu. Dal v ní razit falešné peníze.

V r. 1541 turecká vojska obsadila Budín, který se stal základnou pro jejich další výboje. Na tuto hrozbu reagoval František Bubek opevňováním středního hradu s mohutnými dělovými baštami. Ze středověkého hradu se tak stala renesanční pevnost. Když však Turci v r. 1554 obsadili jeho hrad Filakovo, František prozíravě přešel na stranu sedmihradského vévody Zápolského, který za podpory Turků uplatňoval nárok na uherský trůn po otci Janovi Zápolském. Král Ferdinand proti nevěrnému feudálovi poslal v r. 1556 žoldnéřské vojsko, které však pod Krásnou Hôrkou utrpělo porážku. Ve stejné politice pokračoval i Františkův syn Jiří. A tak v r. 1566 další královské vojsko pod vedením Lazara Schwendiho tentokráte hrad dobylo. Zanedlouho poté Jiří jako poslední mužský člen rodu zemřel.

Krásna Hôrka přešla do správy hradních kapitánů. V r. 1578 královský dvůr do této funkce jmenoval Petra Andrássyho ze sikulského šlechtického rodu. Andrássyové Krásnou Hôrku postupně proměnili na pohodlné šlechtické sídlo. Poslední člen rodu Štefan III. Andrássy dal roku 1770 přestavět jižní dělovou baštu na kapli. Andrássyové do ní převezli náhrobní desky svých předků a dodatečně i přirozeně mumifikované pozůstatky ženy považované s největší pravděpodobností za Žofii Serédyovou, manželku generála Štefana I. Andrássyho. Po velkém požáru, který v r. 1817 způsobil blesk, se zdálo, že je osud hradu již navždy zpečetěný. Jenže Marie Festetičová, vdova po Štefanovi III. Andrássym, dala hrad z piety k rodinné tradici alespoň nouzově opravit. Její syn Jiří přišel pak s myšlenkou upravit hrad na rodové muzeum, které od r. 1857 postupně zpřístupňoval a po r. 1875 byl zcela otevřen veřejnosti. Andrássyovcům patřil hrad až do r. 1945. Hrad se zachoval v původním stavu jako architektonická pamětihodnost a v r. 1961 byl prohlášen za národní kulturní památku. Od r. 1996 je ve správě Slovenského národního muzea jako součást Muzea Betliar.

10. března 2012 vypukl na hradě požár, který ho těžce poškodil. Škody po požáru se vyšplhaly na osm milionů €. Shořela celá šindelová střecha a žár roztavil tři zvony. Naštěstí velkou část sbírkových předmětů se podařilo zachránit. Rekonstrukce hradu by měla být dokončena do r. 2023 a do té doby bude hrad zavřený.

 

ARCHITEKTURA HRADU

Původně byl hrad tvořen jen věží a obrannou zdí, postupně byly přistavovány paláce, kaple, obytné a hospodářské budovy a vstupní brána. František Bebekovec nechal v polovině 16. století udělat rozsáhlé stavební úpravy. Hrad nabyl trojúhelníkový půdorys s půlkruhovými baštami na nárožích. Původní hrad se tak dostal do středu areálu. Vstup do hradu bránila z jihovýchodu nová vícepodlažní půlválcová bašta. Druhý vstup před jihozápadní baštou byl tvořen bránou s padacím mostem. Mezi baštami byla široká parkánová zeď, na jejíž terase jsou dodnes děla z let 1545-1547. Andrássyovci přeměnili horní hrad na reprezentativní sídlo a dobudovali zejména dolní hrad. Postavili novou bránu pod dělovou baštou, čímž se prodloužilo dolní nádvoří a uzavřeli ho obytným traktem pro posádku a stájemi. V druhé polovině 17. století postavili mezi jihovýchodní baštou a třetí bránou před jihozápadní baštou reprezentační obytné křídlo, spojili ho s hradním palácem a na horním podlaží vybudovali jednací župní síň. Poté nechali vybudovat krytou pavlač a schodiště do reprezentativních prostor. Prostor paláce zvýšili o jedno patro a v nádvoří mezi palácem a severním zdí postavili nový objekt. Na západní straně v dolním hradě vznikla pekárna a kuchyně.

Text M. Konopka a S. Čechalová